Jdi na obsah Jdi na menu
 


Leden 2018 - 2.část

15. 2. 2018

15.ledna 2018

Mourovatý Modráček plašánek již očkovaný, stále nedůvěřivý lidem , čas u něj bude opravdu dlouhý než se z něj stane mazílek. Je moc krásný, když se dívá z výšky škrabadla očička nemá  vystrašené spíše jako  by  říkal pojď si pro mě stejně nezvládneš.

Dělali jsme testy tentokrát Smifíkovi a Čuču jsou v pořádku ,negativní na zlé kočičí choroby.

Do adopce odešla Týna, dočkala se po 3 letech pobytu v útulku. Navštívili nás mladí lidé s tím že by chtěli kočičku k pejskovi  takovou ,které by nejvíc pomohli aby našla domov. Hned mě napadla Týnuška protože nebyla spokojená ve společnosti tolika koček a kočky většinou neměli rádi ji. Nenašla si za roky v útulku žádnou kočičí kamarádku. Týna byla stálou obyvatelkou naší koupelny a jinam nechtěla. Týnuška uvyděla návštěvu a hned přiběhla hlavně za mladým pánem a začala se mazlit, tulit otírat hlavičku takže tady bylo taky vše v pořádku vybrala si sama.   Jen jsme nevěděli jak bude reagovat na pejska nikdy se s pejskem do kontaktu nedostala ale dle zpráv které jsme dostali během února  se pomalu sblížili, díky bohu Týnuško, teď už má vše co si zasloužila.

tyna_pred_adopci_-4-.jpg

 

Při adopci Lidušky jsme se domluvili že ji necháme vykastrovat. Jednak máme možnost si ověřit jak se kočičce daří a pak jme klidnější že je skutečně vykastrovaná. tenkrát měla v sobě i dvě diabolky. Jednu nad očičkem a druhou pod přeední nožičkou. Domluvili jsme se s vet že zárověn při narkoze ji necháme diabolky vyoperovat, Pan doktor  nechal udělat pro jistotu rentgen a zjistil že diabolky byli nakonec tři. Třetí měla v krku v  průdušnici a časem mohla Lidušce  dělat vážný problém. Hned po operaci si mladí manželé pro Lidušku přijeli, zapůjčili jsme  jim ještě na pár dní přenosovou klec pro její bezpečnější  zotavení.  

 

JIž jsme psali  že jsme v  chatové oblasti na Smradavce kde nejsou kočičky vítané - některé již nalezené zastřelené , odchytli další černou asi rok starou kočičku. Byla hodně nepřátelská, nekomunikativní, i při krmení jsme raději používali kvůli naší bezpečnosti odchytové rukavice. Pro její nedobrou povahu jsme ji začali říkat Babuša. VZali jsme ji na kastraci zároveň s LIduškou a při převzetí jsme od lékaře neslyšeli dobré zprávy. Babuška  měla potrhanou, krvácející a hnisající dělohu. Trpěla zánětem dělohy , měla na vaječníkách  nehezké útvary již delší dobu a bez pomoci dle veterináře by do týdne zemřela.  Odebrali ji  vaječníky i celou dělohu to byl problém jejího nepřátelství vůči nám. .  Dopoledne  s ní Jarek  ještě byl  na přepíchnutí antibiotik, stále se nechová přátelsky a my ji nechtěli stresovat..Prostředí veterinární kliniky ji nějak uklidnilo.--

Další fotečky mě nejdou vložit čekám na Honzu web je plný.